Sponzoři
Carstensz Pyramid 4884m – Puncak Jaya a projekt Seven Summits
Nejvyšší hora Austrálie a Oceánie je zároveň i nejvyšší horou druhého největšího ostrova světa, Nové Guinei a nejvyšší ostrovní horou světa. Rakouský horolezec Reinhold Messner ji zařadil jako osmý vrchol do světoznámého projektu Dicka Basse známého pod názvem ?7 summits" – zdolání všech sedmi nejvyšších vrcholů sedmi geografických kontinentů světa. Reinhold Messner Carstenszovu Pyramidu do projektu zařadil původně místo australského Kosciuska. Dnes však projekt 7 summits čítá celkem 9 vrcholů – Mount Everest, Aconcagua, Kilimanjaro, Mount Mc Kinley, Elbrus, Mont Blanc, Carstensz Pyramid (Puncak Jaya), Mount Vinson a Mount Kosciusko.
Carstensz Pyramid Photo©Petr Jahoda
Carstenszova Piramida, je opředena rouškami mnoha tajemství. Možná proto se občas udává chybná výška hory 5030 m. Všechny oficiální prameny však uvádí výšku Carstenszovy Pyramidy 4884 m. Naše GPS i výškoměry na vrcholu rovněž ukázaly výšku nižší než 5000 m. Proto akceptujeme oficiálně uznávanou výšku hory 4884 m.
Někteří cestovatelé, většinou ti, kteří udávají výšku hory 5030 metrů, píší také o „kilometrové“ stěně Carstenszovy Pyramidy. Pravdou však je, že výška hory z Base Campu v Yelow Valey (4200 m) až k vrcholu (4884 m) může být, bráno přísně matematicky, pouze 684 metrů. Stěna Carstenszovy Pyramidy, vezmeme-li v úvahu nástup k úpatí stěny, má tedy maximálně 600 metrů a ve velké většině je ukloněna pod úhlem 10 – 15°. Faktem zůstává, že Carstenszova Pyramida se řadí k obtížným, až velmi obtížným vrcholům. Miroslav Caban po výstupu prohlásil: „Carstenszova Pyramida je v projektu Seven summits jednoznačně druhou nejobtížnější horou, hned za vrcholem nejvyšší hory světa, Mount Everestem.“
Prvním člověkem, který dosáhl vrcholu Carstenszovy Pyramidy, byl v roce 1962 rakouský horolezec Heinrich Harrer (jeho životní příběh je znám z filmu „Sedm let v Tibetu“). **Z expedice na Novou Guineu napsal Heinrich Harrer knihu „Přicházím z doby kamenné“. Od roku 1962 se na Guinei sice hodně změnilo, ale pořád **je pravdou, že je to jedno z nejméně probádaných území světa. Na cestě ke Carstenszově Pyramidě dodnes žije část příslušníků národa Damalů tradičním životem, tedy skutečně na úrovni doby kamenné. Dnes je jich sice již jen hrstka (oblast byla za ta léta intenzivně civilizována), ale při troše štěstí je potkáte. Damalové si do nosní přepážky dávají jako ozdobu ptačí zobáky, někdy i s hlavou ptáka, většinou jde o rajky. Na penisech nosí „koteky“, tlusté dřevité tubusy na přirození. Dnes již ale nepoužívají kamenné ani kostěné nástroje, jako tomu bylo v době, kdy těmito místy kráčel Heinrich Harrer. Takové národy dnes žijí mnohem dál, v nížinných džunglích na jihu ostrova. Jsou to kmeny stromových lidí, Korowajů a zejména kmen Kombajů. Ale to by bylo zase o jiných expedicích…
Klimatické podmínky
Jen málokterou horu na světě můžete lézt kdykoli, myšleno v kterémkoli ročním období. Každá hora má periodu dobrého a periodu špatného počasí. Carstenszova Pyramida je výjimkou. Říká se, že na tuto horu můžete lézt kdykoli. Má totiž pouze jednu jedinou, stabilní periodu špatného počasí. Bohužel, tuto informaci mohu jen potvrdit.
Papuánský ostrov Nová Guinea leží prakticky na rovníku. Vrchol Carstenszovy Pyramidy je od něj vzdálen jen něco málo přes 4°. Přesto jsou na vrcholech okolních hor ledovce. Přesto není neobvyklé, že sněží i v Base campu, ve výšce 4200 m. Cestou k hoře je možné absolvovat několikadenní trek začínající ve výšce 2000 m. To znamená, že se jde deštným, posléze mlžným pralesem a pokračuje se náhorní planinou s nadmořskou výškou přes 3500 m. Tady všude může několik hodin denně pršet. Ve vyšších oblastech hor se déšť může rychle změnit ve sněžení. Cestou se brodí řeky, nebo se přecházejí po velmi chatrných a nebezpečných „liánových“ mostech.
Dalším problémem Nové Guinei je malárie. Jsou zde ty nejnebezpečnější druhy, včetně smrtelného palsmodia phalcefara. Na treku ke Carstenszu se ale onemocnění malárií obávat nemusíme. Obecně se říká, že se malárie v nadmořských výškách nad 1800 m nevyskytuje. Trek na Carstensz začíná ve 2000 m a jde se jen nahoru. Tohle nebezpečí by zde podle všeho hrozit nemělo.
Při samotném výstupu na vrchol se vyráží v noci. Je tomu tak proto, že cesta na nejvyšší bod a zpět trvá přibližně 12 – 15 hodin. Kolem páté hodiny ráno svítá. Nejpozději kolem 14 hod odpoledne začíná na Carstenszově Pyramidě pršet, nebo sněžit. Často je tomu dříve, již kolen 11 hod. Proto je dobré vracet se co nejdříve. I tak je potřeba počítat s tím, že během výstupu, bude pršet, svítit slunce i sněžit! Zvraty počasí jsou zde velmi rychlé. Když přijde liják, slaňuje se několik set metrů potoky vody a vodopády. Zažili jsme zde i regulérní kaňoning ve výšce 4500 m. Bez vysoce kvalitního outdoorového vybavení si výstup na Carstenszovu Pyramidu nedovedu vůbec představit…