Siberut – Ostrov šamanů

JEDINEČNÁ MOŽNOST BÝT PŘI SKUTEČNÉM LÉČEBNÉM OBŘADU!!!

V loňském roce se vyléčení podařilo jen částečně…

SIBERUT  – TAJEMNÝ OSTROV ŠAMANŮ  – EXPEDICE

Expedice DO NITRA OSTROVA S NEJVĚTŠÍ KONCENTRACÍ ŠAMANŮ NA SVĚTĚ. Jejich DOMY JSOU ZDOBENY LEBKAMI OPIC a KOSTMI JINÝCH ZVÍŘAT. Budete SVĚDKY REÁLNÉHO LÉČENÍ NEMOCÍ. Jedu si tam přeléčit své staré onemocnění, které mi zde již jednou vyléčili. Nicméně, po mnoha letech se některé příznaky vrací. Je to JEDINEČNÁ PŘÍLEŽITOST VIDĚT SKUTEČNÉ PŘÍRODNÍ ŠAMANY V AKCI. První léčení byl VELMI SILNÝ ZÁŽITEK nejen pro mne, ale i pro přihlížející kamarády. Nikdo z nich si netroufl fotografovat ani filmovat, přestože mohli. BYLO TO EXTRÉMNĚ SILNÉ. Neuvěřitelná atmosféra pro toho, kdo to nezažil! Nyní MÁTE ŠANCI ZAŽÍT TO, CO ZAŽILO JEN MÁLO BĚLOCHŮ!!! Nemusíte se bát, na Siberutu je pouhá bílá magie. Rodiče se musí zaručit za syna, který chce být šamanem, že bude působit jen dobro…

Termín: plánujeme na rok 2014

POZOR: TUTO EXPEDICI NELZE OPAKOVAT!!!

podrobnější informace

Expedice do nitra ostrova polonahých Mentawajů, divokých potomků lidojedů, kteří si dodnes zdobí svá obydlí lebkami, brousí si zuby do špiček, tetují si celá těla a loví otrávenými šípy. Poznáte co je to skutečná drsná džungle, nádherný prales a lidé na Siberutu. Středně náročné až náročné.

SIBERUT je MALÝ OSTRŮVEK ležící V INDICKÉM OCEÁNU, patřící pod správu Indonéské republiky. Leží kousek pod rovníkem NA ZÁPAD OD OSTROVA SUMATRA. Geograficky spadá do SOUOSTROVÍ MENTAWAJSKÝCH OSTROVŮ. Je pro nás zajímavý především tím, že PŮVODNÍ OBYVATELÉ – MENTAWAJOVÉ – ještě STÁLE ŽIJÍ STARÝM ZPŮSOBEM ŽIVOTA. Hlavní potravinou je jim SÁGOVÁ PALMA. Z jejích kmenů vyrábí ságovou mouku, z listů střechy svých domů, pečou v nich jídlo, ženy z nich dělají sukénky a muži si z vláken získaných ze ságové palmy vyrábí bederní roušky. SÁGOVÍ ČERVI JSOU VÍTANÝM A CHUTNÝM ZPESTŘENÍM JÍDELNÍČKU. Další potravinou jsou vodní živočichové – ryby, měkkýši a říční škeble. NEPOHRDNOU ANI HMYZEM A HOUSENKAMI. Občas si zpestří jídelníček kokosovým ořechem, a když mají štěstí, ULOVÍ I OPICI. K lovu používají nejosvědčenější zbraně – LUKY, OTRÁVENÉ ŠÍPY a oštěpy. Hroty šípů bývají zpravidla z kousku tvrdého dřeva. Rodiny chovají pro slavnostní příležitosti i slepice a MALÁ PRASATA, asi největší pochoutku, kterou znají. Další významnou surovinou, kterou jim dává džungle je RATAN. Používají ho ke SVAZOVÁNÍ A SPOJOVÁNÍ TÉMĚŘ ČEHOKOLI, od bederní roušky až po střechu domu. Mentawajové stále UDRŽUJÍ PRADÁVNÉ ZVYKY. TETUJÍ SI CELÁ TĚLA jednoduchými křivkami a čarami, BROUSÍ SI ZUBY DO ŠPIČEK a z dob jejich nedávné minulosti jim zůstal zvyk ZDOBIT SI VCHODY DO DOMŮ LEBKAMI – dnes většinou opičími. Tato jejich kultura se mohla do dnešních dnů zachovat pouze díky velmi bujné a těžko proniknutelné VEGETACI TROPICKÉHO DEŠTNÉHO PRALESA S KRÁSNÝMI LÁČKOVKAMI – MASOŽRAVÝMI ROSTLINAMI. Cesta k těmto lidem vyžaduje od účastníků expedice jistý kus sebezapření a ochoty snášet útrapy namáhavého pochodu džunglí. SIBERUT JE Z NAŠICH TVRDÝCH EXPEDIC TA NEJMĚKČÍ. Je vhodná jak pro seznámení se s cestováním do deštných pralesů, nebo jako příprava na něco náročnějšího – třeba na Papuu. Expedice je vhodná pro zdravé a fyzicky středně zdatné jedince.

Na Siberutu každodenně prší. Většinou od 14 – 18 hodin až do rána. Prší, teď je teplo. DENNÍ TEPLOTY kolem 28 – 35°C, noční teploty kolem 22 – 27°C. Květen je prý nejsušší období, ale z naší zkušenosti víme, že tento ostrůvek má zcela vlastní klimatické podmínky, které jsou téměř identické prakticky po celý rok. DÁ SE ŘÍCI, ŽE JE TO VÍCE MÉNĚ OSTROV JEDNÉ SEZÓNY. Ale déšť nám nevadí. SIBERUT JE ZA TEPLÝCH TROPICKÝCH DEŠŤŮ TOTIŽ NEJKRÁSNĚJŠÍ. A SPÁT BUDEME stejně ve stanech, ale NA ZASTŘEŠENÝCH TERASÁCH VELKÝCH DOMŮ, které Mentawajové nazývají Uma.

PLÁN EXPEDICE: 14 – 17 dní – počet dní nemusí souhlasit, ale to není podstatné…

1 – 2 den – odlet do JAKARTY, hlavního města Indonésie.
3. den – přelet do PDANGU, odkud se poplavíme na OSTROV SIBERUT. Noční PLAVBA velkou, dřevěnou lodí INDICKÝM OCEÁNEM na Mentawajský ostrov Siberut, je dlouhá, ale nezapomenutelná. Tato loď má velmi nepravidelný jízdní řád a je možné, že na její odjezd budeme muset den dva čekat. Jezdí tam i ještě jedna rychlá loď, ale tu jsem ještě nikdy jet neviděl. Samozřejmě uděláme vše proto, abychom se na Siberut dostali co nejdříve. Budeme-li však na loď muset čekat, v okolí Padangu je spousta zajímavých věcí, které stojí za to vidět: BUKITTINGGI s jeho hezkým KAŇONEM HARAU VALEY, kde se dá koupat pod stometrovými vodopády, Padanpanjang, kde jsou originální domy pocházející z původní kultury lidí MINANGKABAU. Nádherné je i JEZERO MANINJAU a HORKÉ PRAMENY ALAMADA. Co nestihneme nyní, zvládnete třeba po návratu z hlavní části expedice, pokud byste si chtěli pobyt v Indonésii prodloužit.
4 – 13 den – EXPEDICE SIBERUT. Plavba MALOU motorovou LODÍ do vzdálenějších a téměř necivilizovaných oblastí ostrova kde UVIDÍME LIDI, kteří si dodnes ZDOBÍ VCHODY DO DOMŮ OPIČÍMI LEBKAMI, chodí TÉMĚŘ NAZÍ, tetují si celá těla a brousí si zuby do špiček. Vykoupeme se ve vodopádu Kulukubuk a pokusíme proniknout, jak nejdále to půjde a uvidět MAXIMUM Z TOHO, CO SE TU VIDĚT DÁ, prožít věci, o kterých jsme jen snili. Pokusíme se POZNAT A POCHOPIT ZPŮSOB ŽIVOTA MENTAWAJŮ. OCHUTNÁME SÁGO, seznámíme se s jeho výrobou, jako i výrobou dalších věcí, bederních roušek z kůry, šípů ze dřeva, lodí z kmenů stromů. Možná uvidíme i lov škeblí a LOV ZVĚŘE LUKEM A OTRÁVENÝMI ŠÍPY. To vše uvidíme v prostředí pravého a nefalšovaného deštného pralesa – čeká vás NEZAPOMENUTELNÝCH 8–10 DNÍ V DŽUNGLI. Zdá se vám to málo? Věřte, že na konci se vám to bude zdát VÍCE NEŽ DOST! Noční plavbou Indickým oceánem se poslední den vrátíme opět na ostrov Sumatru.
14. – 15. den – Přelet do Jakarty a komu navazuje let, odlet domů.

CENA: Na dotaz

Cena zahrnuje: průvodce se znalostí prostředí, ubytování (na expedici spíme ve stanu či v domorodé chýši, jinak v hotelech, penzionech, nebo menších hotýlcích střední třídy), veškerou pozemní dopravu v místě – autobusy, mikrobusy van, mototaxi a cyklotaxi (bude-li potřeba), lodní trajekt Padang – Siberut – Padang, jedenkrát malou motorovou loď na Siberutu a jedenkrát plavbu na vydlabance – bude-li nutná, poplatek za povolení k pobytu na Siberutu, informační materiály.

Cena nezahrnuje: letenku do Jakarty a zpět (cca 15 – 21 tis. Kč), letenku Jakarta – Padang a zpět (cca 3 – 4 tis. Kč), letištní poplatky, stravu a nosiče.

MOŽNOSTI FAKULTATIVNÍHO PRODLOUŽENÍ:

Ostrovy Flores a Komodo: Část expedičního týmu pojede po Siberutu dál na ostrov Flores, kde navštívíme sopku Keli Mutu s tříbarevnými jezírky a pak na ostrov komodo, kde se chceme podívat na komodské Varany a nakonec se jestě maličko opálíme na plážích ostrova Bali

Sopka, Kerinchi: Je na Sumatře, nedaleko Padangu. Na výstup na ni je zapotřebí 2 dny, (měří cca 3200m) + je nutno počítat s dopravou tam a zpět asi 2 dny. Na sopku není problém si zajistit průvodce na místě. Poblíž je také NP Danau Tuju, hezký park s pralesem vhodným na trekking, sedmi jezery na vrcholu a možností jízdy na slonech. Po sestupu z Kerinchi doporučujeme koupel v termálních lázních, nedaleko.

Bukit Lawang – ORANGUTANI: Můžeme poradit i cestu přes jezerto toba s jeho návštěvou a shlédnutím zajímavých místních kulůtur a kanibalkské historie a pokračovat k orangutanímu sanatoriu poblíž Medanu. Od tud je pak možné letět přímo zpět do jakrty. Také toto je program cca na týden.

Bukittingy, Harau Valey atd…: Okolí Padangu je samo o sobě také velmi zajímavé. Nějaké možnosti jsme zmínili již v programu na Siberutu, další se dají ještě rozvinout na místě. Je zde co dělat nejméně týden.

Fotografie a články najdete na : www.JahodaPetr.cz/…ce-2004.html , křest magazínu CESTOPISY.

Vážení přátelé,

Vybrali jste si jednu z našich nejzajímavějších expedic na západní polovině ostrova Nová Guinea v indonéské provincii Papua (dříve Irian Jaya). Stromoví lidé jsou onou pověstnou „třešničkou na dortu“. Jsou jedním z nejzajímavějších etnik na Guinei. Cesta k nim je nezapomenutelná a i mně přináší stále nové zážitky, přestože jsem ji opakoval již mnohokrát, pořád mám co fotografovat a co objevovat. Kombajové, lidé ozdobení jen do kostí, jsou pak tím nejzaslouženějším vyvrcholením celého našeho treku. Účastníci našich papuánských expedic obvykle volí jednu ze dvou možností. Nejdříve něco jednoduššího a potom stromové lidi. Nebo obráceně. Jen málo kdo, se ale dokáže na Guineu nevrátit. Přitom jednodušší a těžší treky na Guiney moc neexistují. Přesto by se dalo říci, že stromoví lidé, dnes již patří k těm jednodušším trekům. Proč? Protože to tam již velmi dobře znám a chodíme proto nejkratší a nejschůdnější cestou. Nehrajeme si na objevitele ani na drsňáky, ale jdeme si užít setkání s lidmi z jiné doby. Nejdeme si nic dokazovat a nehrajeme si ani na Pururambo. Nemáme proč…
Ke Kombajům jezdím s malou přestávkou již od roku 1998. Ke Korowajům jezdím pravidelně také již přes deset let. Do konce roku 2004 jsme byli jedinou cestovní kanceláří na celém světě, která trek ke Kombajům nejen nabízela, ale dokázala jej vždy i realizovat. Od roku 2003 pravidelně spojujeme trek ke Korowajům s trekem ke Kombajům. Jen během posledních tří let jsem na Guinei strávil součtem déle než rok. Za poslední tři roky, jsem byl u Kombajů celkem sedmkrát. Mám to tam tedy dobře „nachozené“. Neběhám zbytečně po pralese ve snaze najít něco, o čem dávno vím kde to je. Dnes mám již i mezi stromovými lidmi obou kmenů „přátele“. Proto se náš trek nedá hodnotit jako velmi obtížný, ale přes to jej nelze podceňovat.

Vybrali jste si expedici do té nejzajímavější, ale také nejproblematičtější oblasti kam jezdíme a zde jste zvolili trek, který nepatří k nejjednodušším, ale dnes ani ne k nejtěžším na západní Papui. Trek k Yaliům, nebo na Carstenszovu Pyramidu je jednoznačně těžší. Přestože, stromoví lidé žijí v podstatě na rovině, jde o trek fyzicky středně náročný, kterého není třeba se obávat, ale který není možné ani podcenit. Denní přesuny zpravidla nepřesahují 4–5 hodin, výjimečně 6–8 hodin, ale to již je v tropickém deštném pralese docela dost. Snažíme se co nejvíce času trávit s lidmi, za kterými jsme přijeli. Pokud se nestane nic nepředvídaného, tak ve dvou vesnicích strávíme dvě noci, tedy budeme mít dva dny bez přesunů. Půjdeme společně nejen ke kmeni stromových lidí Korowajům, ale také k „divočejším“ Kombajům. Do této oblasti, jak jsem již uvedl, jezdíme již od roku 1998, máme tedy bohaté zkušenosti. Přesto ne všechno vždy funguje tak jak má. Je třeba si uvědomit, že jedeme k lidem, téměř necivilizovaným a není tedy možné od nich očekávat dodržování jakýchkoli pravidel, která nám jsou vlastní (většinou). Takřka pravidelně s námi jezdí i ženy. Nejstarší měla přes padesát, nejstarší muž měl přes šedesát. Museli máknout, ale zvládli to. Rozhodně se nedá říci, že by skupinu jakkoli omezovali. Nakonec o průběhu našich expedic si můžete přečíst více na www.JahodaPetr.cz

Povinná očkování: Žlutá zimnice – je povinná pouze pokud jste 6 měsíců před příletem do Indonésie navštívili zemi, ve které se tato nemoc vyskytuje. Musí se očkovat nejméně 14 dní před odletem Doporučená očkování: Břišní tyfus, Cholera, Japonská encefalitida a samozřejmě profylaxe proti malárii – o těchto věcech se prosím poraďte s Vaším lékařem a nebo na hygienické stanici – ptejte se na nížinné oblasti deštných pralesů na ostrově Nová Guinea v jeho Indonéské části nazývané Irian Jaya, od roku 2005 Papua provinci Indonesia.

Antimalarika: poraďte se prosím s odborným lékařem – hygienická stanice, nebo Cestovní medicína.

Valutové vybavení: EUR, nebo USD v současné době je pro Vás EUR výhodnější. cca 300 – 600 USD, počítáme, že nebudete potřebovat více jak 300, ale je nutná rezerva + 500 – 700 USD na letenky Jakrta-Papua-Jakrta. My je pro Vás koupime a Vy je podle skutečné ceny uhradíte na místě průvodci.

Víza: od května 2007 se občanům České republiky vydávají 30-ti denní víza při příletu do Indonésie na mezinárodních letištích. Pokud potřebujete vízum delší, tak 60-ti denní víza vydáví indonéské ambasáda v Praze. Poradíme jak vízum vyřídit, nebo na požádání vyřídíme.

Stravování: V místních restauracích. Na treku jíme s domorodci. Občas od nich dostaneme ságo, „bramborové“ banány atd. S sebou bereme sušené maso (v dalších pokynech Vám zašleme informace kde je koupit, nebo návod jak si je sami můžete vyrobit). Indonéské nudlové polévky jsou chutnější než čínské nudle, které se dají koupit u nás, tedy je kupujeme až na místě.

Outdoorové vybavení: Na tuto cestu nepotřebujete nic moc zvláštního. Doporučujeme batoh 40 litrů a 70 – 80 litrů s nepromokavým, nejlépe vodáckým pytlem uvnitř. Pokud byste nesehnali, nebo nechtěli investovat do speciálního batohu, stačí i obyčejný vodácký pytel, za několik set korun, který vložíte dovnitř standardního batohu (dobré a levné dělá třeba COLEMAN), nebo jen pevný pytel igelitový. Trekové boty s membránou nebo bez, stejně nám do nich asi občas nateče vrchem. Už to někteří zkoušeli i v holínkách a šlo to. Dlouhé kalhoty, nebo kraťasy a návleky na boty (jako na běžky). Tričko s krátkým rukávem a bundu s dlouhým. Nepromokavé materiály a ponča zde nepotřebujete. Budeme se pohybovat v nadm. výšce 50 – 100 m. Tedy, i když prší, je teplo. Jen v noci je maličko chladněji a většinou prší, proto se lehký spacáček a karimatka hodí. Ve Wameně se Vám pak budou určitě hodit večer dlouhé kalhoty a svetřík, tam už je výška cca 1600 m.

Expediční vybavení: Dříve jsme doporučovali mít 1 x pevnou smyčku v délce 3 m a jednu šroubovací zámkovou karabinu + asi pět metrů pevnějších provázků. Za deset let expedic ke stromovým lidem, jsme však tyto věci použili jen dvakrát či třikrát. A to tuto expedici opakujeme 2 x – 4 x za rok. Poslední čtyři roky jsme lana a smyčky nepotřebovali vůbec. Proto jen vezměte, jen pokud skutečně sami budete chtít (pro strýčka příhodu kdy by náhodou…). Určitě však nezapomeňte na vitamíny, několik iontových nápojů, antimalarika a antibiotika, přípravek na úpravu pitné vody (pijeme vodu z řek a potoků). Lékař s námi nejede a lékárničku si musí brát každý vlastní!!! To jen na závěr připomínáme.

Bezpečnostní zajištění našich expedic: Pro zajištění bezpečnosti na našich expedicích používáme přístroje GPS, pro zjištění přesné polohy a někdy i pro navigaci z místa na místo, nebo zpět na letiště. Také satelitní telefony se již staly standardním vybavením našich expedic. Dokonce i účastnící expedice mají možnost předplatit si hovorné a bezplatně použít naše satelitní telefony k soukromým hovorům. Rezervní baterie je však nedotknutelná a slouží pouze pro případy ohrožení života. Záchrannou helikoptéru tedy můžeme přivolat kdykoliv by bylo potřeba. Jediný problém ale je, že se pro ni v džungli těžko hledá místo k přistání… Proto nejlepší je prevence – buďte rozvážní a opatrní.

Podrobný rozpis věcí, vybavení lékárničky a jídla, které budete na expedici potřebovat, dostanete cca 1–2 měsíce před odletem. Kdo bude chtít, může si i vyzkoušet sušení masa – návod bude součástí dalších pokynů.