Sjezd Kilimanjara na kole 4EVER – Tiskové zprávy

Tiskové zprávy z projektu Sjezd Kilimandžára na kole 4EVER. Autorem projektu je Petr Jahoda.

Volně šiřitelné tiskové zprávy (text i fotografie) a to i bez našeho výslovného souhlasu.

Po_Sjezdu

Těsně po 3. úspěšném sjezdu Mt. Keni Photo©Martin Du­fek

Tisková zpráva 9 – Sjezd Kilimandžára na kole 4 EVER

Dosažené úspěchy

Rozeíláno 13.2.2007 – www.JahopdaPetr.cz

Petr Jahoda, prezident Českého klubu cestovatelů, se 14.2.2007 vrací z Afriky zpět do České republiky.

V průběhu projektu Sjezd Kilimandžára na kole 4 EVER dosáhl následujících úspěchů:

1.

9.2.2007 sjel Petr Jahoda z nejvyššího vrcholu Kilimandžára, Uhuru Peak – 5895 m na krátkých lyžích (Big Foot) do sedla Stella Point (dál, níže, již nebyl sníh). Tím se stal pravděpodobně prvním Čechem a možná i prvním člověkem na světě, který sjel z nejvýše položeného bodu Nejvyšší hory Afriky na lyžích (Big Foot). Kilimandžáro již sjelo na lyžích několik lidí, ale není známo, že by se o toto někdo pokusil na Big Foot-ech. Navíc na vrcholu Uhuru obvykle nebývá sníh a „lyžaři“ tedy sjíždí jen ledovce Kilimandžára, které však začínají v nižší výšce.

2.

Petr Jahoda , jako pravděpodobně jediný, tedy i první člověk na světě, sjel na horském kole 4EVER v průběhu 25-ti dní třikrát za sebou nejvyšší horu Republiky Keňa, Mount Keňu. Rovněž pravděpodobně jako první člověk na světě sjel Mount Keňu na horském kole v průběhu tří dnů dvakrát. Všechny sjezdy realizoval z Austrian Hut ležící ve výšce 4790 m.n.m.

Původně plánovaný Sjezd Kilimandžára na kole 4EVER se bohužel nemohl uskutečnit. Na poslední chvíli tomuto zabránila správa NP Kilimanjaro, tím, že nařídila ze čtvrtého postupového tábora, Baranco Hut (jen dva dny před dosažením vrcholu sopky), odnést kolo z Parku. Správa Tanzanského NP Kilimanjaro v tomto případě postupovala v rozporu se všemi, vlastními, regulemi. V daný moment však nebylo možné o tomto jakkoli polemizovat a diskutovat. Petr Jahoda se v souvislosti s přítomností horského kola v NP Kilimanjaro nedopustil žádného přestupku a plně respektoval všechna psaná pravidla a regule parku, která si v době přípravy projektu dobře prostudoval. Přesto mu byl výstup na sopku Kilimanjaro s kolem znemožněn.

Petr Jahoda byl v perfektně aklimatizován pro výšku 5000 m a byl i ve výborné formě. Díky opakovanému sjezdu Mount Keni měl i velmi dobře „natrénováno“. Je přesvědčen o tom, že kdyby mu bylo vedení NP Kilimanjaro, v rozporu s vlastními předpisy, nezakázalo vynést horské kolo 4EVER na vrchol nejvyšší hory Afriky, sjezd z Kilimandžára by se mu byl podařil.

Projekt Sjezd Kilimanjara na kole 4EVER návratem Petra Jahody do České republiky proto není ukončen. Petr Jahoda se pokusí jednat s ředitelstvím NP Kilimanjaro a ředitelstvím všech NP Tanzanie o udělení speciálního povolení, které by ho opravňovalo k uskutečnění Sjezdu Kilimandžára na kole tak, aby se nemohla opakovat nepříjemnost z tohoto pokusu. O vývoji Těchto jednání Vás budeme informovat.

Zdroj: www.JahodaPetr.cz Více informací: www.JahodaPetr.cz

Tisková zpráva 8 – Sjezd Kilimanjara na kole 4EVER – Petr Jahoda

Rozesíláno 3. 2. 2007 – www.JahodaPetr.cz

3. sjezd Mount Keni na kole 4EVER

Ze 4700 m do 1600 m za necelých osm hodin.

Toto se událo 31.1. večer a 1.2.07 dopoledne, vše včetně fotografování a kochání se nádhernou krajinou. Nejel jsem jen na čas, ale také pro hezký zážitek.

Sjezd

Photo©Martin Dufek

V pořadí můj již třetí sjezd Mount Keni na kole 4EVER začal netradičně v pět hodin večer. Po několikahodinovém sněžení s deštěm jsem o půl páté sbalil stan a v pět jsem vyrazil. Cílem byl pouze nejhorší úsek cesty z Austrian Hut (4700 m) k Mintos Hut (4200 m). To je úsek, kde se musí hodně přenášet, cesta vede z kopce ale několikrát i do kopce. Tato část je prakticky na kole nesjízdná. Na kole mi to trvalo skoro stejně dlouho jako Pifovi a Zuzce pěšky, tři hodiny.

Jeden jediný, krásný prudký sjezd, který by se dal za normálního počasí sjet, jsem tentokrát sjel jen do dvou třetin. Pak už tam bylo asi 5 cm hluboké bahno, ve kterém kolo neovladatelně klouzalo. Při značné strmosti už se nedalo hovořit o jakékoli míře bezpečnosti. Tady jsem si blahořečil, že jsem se rozhodl pro kotoučové brzdy. Fungovaly perfektně, kdežto klasické „véčka“ by to tady nezvládly.

Návleky

Photo©Martin Dufek

Dál následovaly zase skály a velké kameny. Závěrečnou bažinu jsem si také „vychutnal“. Do kempu jsem přijel v půl osmé večer, vyčerpaný a totálně propocený. Byla to neskutečná dřina. Za světla čelovky jsem postavil stan, snědl asi dvě sušenky a šel spát. Na víc jsem neměl sílu.

Další den ráno jsem vstával spolu s Pifem a Zuzkou ve čtyři. Oni odcházejí v pět, aby stihli dojít do 10:30 na bránu parku k Chogoria Gate ve 3000 m. Já pojedu až v šest, kdy začíná být světlo. Cesta je plná kamení, nemá smysl riskovat s čelovkou.

I z Mintos Hut je cesta dál do kopce a z kopce a z části nesjízdná pro skály a velké kameny. Za druhým hřebínkem jsem si uvědomil, že jsem v kempu zapomněl návleky, musím se pro ně vracet. Tím jsem ztratil skoro hodinu. Zato se ale úplně rozednilo a můžu se kochat krajinou a nádherným kaňonem.

Skály a časté nesjízdné úseky pokračují až do výšky kolem 4000 m. Okolo překrásného Michalesonova jezera, na které koukám shora až na hřeben nad údolím řeky Nithi. Teprve odtud se dá plynule jet.

Cesta je extrémně kamenitá. Jízda je velmi náročná. Vyžaduje maximální koncentraci. Často si musím odšlápnout, nebo naopak naskakovat na rozjeté kolo. S SPD šlapátky, nebo s klipsnami absolutně nemyslitelné. Musím být stále ve střehu. Dvakrát se mi podařilo předběhnout kolo, to když se mi šlapátka zasekla mezi dvěma velkými kameny, kam už se prostě nevešla. Jednou jsem si přeskočil řídítka když jsem trefil předním kolem příliš velký kámen. Ale stejně je tato část sjezdu nádherná a značně obtížný terén mne baví.

Hřeben nad řekou Nithi je scénicky nekonečně krásný. Nádherné pohledy do hlubokého kaňonu řeky, nebo na Michalesonovo jezero s Vivieniným vodopádem mne nutí často zastavovat a fotografovat. V Těch chvílích si mohu také odpočinout. I tato část cesty je fyzicky velice náročná.

Odemkl jsem přední vidlici a sundal nepromokavou bundu High Pointu. Svítí sluníčko a tak dál pokračuji jen ve spodním prádle Klimatex. Jede se o poznání lépe. Přes velké kameny se i tak natřásám jako na divokém býkovi. Je neuvěřitelné co všechno tohle kolo zvládne. Rozum to už skoro ani nebere. Troufám si víc a víc. Tahle skalka by také mohla jít. Vyšlo to. Je to nádherná euforie. Hledám, kde končí možnosti tohoto kola, ale moc se mi nedaří tu hranici najít. Naštěstí. Páni to je mašinka. Přál bych Vám to svezení zažít.

Po_Sjezdu

Těsně po 3. úspěšném sjezdu Mt. Keni Photo©Martin Du­fek

Bohužel nic netrvá věčně. Snad za hodinku jsem v Road Hed campu. Odtud už je to po terénní cestě do Chogoria Gate (Meru Mt. Kenya Bandas) ve 3000 m jen kousíček. Jsem zde kolem půl desáté. Přes hodinku vyřizování a zařizování terénního auta pro kamarády, odhlášení se z parku a už zase frčím dál po cestě podobné spíše tankodromu dolů do Chogorie, kde na přátele počkám v restauraci Cool in, jak jsme se dohodli.

První fotografickou zastávkou je cedule varující před divokými zvířaty. Již v parku jsem narazil na sloní a buvolí výkaly, kousek od brány dokonce i na stopy „velkých koček“. Před léty jsem zde viděl servala, ale o tom, že by zde mohli být i lvi nebo levharti nic nevím. Možná to byl velikánský serval :-).

Kličkuji mezi půl metru hlubokými kolejemi a potkávám starý Landrover s řetězy na všech kolech, který jede pro mé přátele. Řetězy se dávají na strmé úseky cesty. Je zde dost bláta a v prudkém svahu by ani Landrover bez řetězů nevyjel. Ověřuji si u řidiče, že jede skutečně pro Pifa a Zuzku. Ano, je to naše auto. Vše je v pořádku.

kolo_4EVER

Photo©Martin Dufek

Další zastávkou je bambusový háj. Tady si neodpustím kolo vyfotit, stejně jako jsem si to neodpustil těsně před bránou. Tam to byla překrásná scenérie, tady zase bambus mému kolu hezky sluší :-).

Kolem poledne jsem už v restauraci Cool in a dávám si studené pivo a dobré skopové maso. Sjezd Mount Keni na kole 4EVER tím skončil. Nebyl to plnohodnotný sjezd, přenášení bylo více než by se slušelo, ale jak jsem se sám přesvědčil, 100% nelze sjet Mount Keňu žádnou cestou. Přede mnou již tuto horu někdo na kole sjel, ale musel mít stejné problémy jako já. Pokud je mi známo, jsem jediný kdo sjel Mount Keňu třikrát a jediný, kdo ji sjel během tří dní dvakrát a jediný kdo ji sjel dvěma různými cestami.

Do Nairobi jsme přijeli v devět večer. Celou noc pršelo…

Můj druhý a třetí sjezd Mount Keni měl prověřit nové komponenty na kole a ověřit správnost mojí techniky jízdy. Dále to byl aklimatizační výstup pro Kilimandžáro. Obojí se podařilo velmi dobře. Dále jsem si ještě otestoval některé části mého outdoorového vybavení.

Nové boty Asolo, šlapaly samy. Jen do kopce jsem jim musel maličko pomáhat. V kombinaci s trekovými ponožkami Klimatex jsou uvnitř měkké, ale z venku tvrdé. Sen každého výrobce obuvi i spotřebitelů se splnil. Dobře se v nich lezlo a skvěle se zařezávaly do ledovce. Tvrdá ostrá podrážka sedla dokonale i do šlapátek na kole.

Teplé vlněné ponožky High Point jsem dal na trekkingové funkční ponožky Klimatex. Použil jsem je za nízkých teplot při výstupu na Batian. Skvělá kombinace. Přesně takto to udělám na Kilimandžáro.

Další triko Klimatex, otestováno. Těžko říct které je lepší, zda to co jsem měl na prvním výstupu na Keňu, nebo toto. Na Kilimandžáro beru třetí triko, na otestování, ale předpokládám, že bude stejně skvělé jako ta dvě trika předchozí.

Návleky Treksport jsou důmyslně řešeny a dobře plní svoji funkci. Batohy opět perfektně funkční.

Kolo 4EVER bylo opět perfektní. Konečně jsem docenil kvalitní přední vidlici Marzzochi Bomber a zadní tlumič Manitou Radium. Také kotoučové brzdy Shimano fungují 100% v jakémkoli počasí.

Na kole 4EVER jsem jen vyměnil pedály SPD za krosová a obul pláště WTB MotoRaptor. Těžko říci jak bych dopadl v bahně cestou, pokud bych to byl neudělal… No a SPD do extrému, to byl vážně můj omyl. Doma s nimi budu jezdit rád, tam mají pořád své nedocenitelné výhody, ale do extrému se podle mne nehodí.

Speciálně upravená součástka, která mi přišla do Nairobi, byla dodavatelskou firmou vyrobena jinak, než jak jsem ji já zadal a tudíž je zcela nefunkční. Externí dodavatel pro firmu 4EVER, kterému byla práce na vývoji součástky zadána, si značně zjednodušil práci a díky tomu součástka nefungovala. Po prvním zkušebním zatížení se do sebe zalisované komponenty pohnuly natolik, že celý kus nebylo možno použít. Tyto komponenty měly být dle mého zadání vyrobeny z jednoho kusu materiálu. Věděl jsem proč to tak chci, síly, na tyto komponenty působící jsou příliš veliké. Ale nevadí, díky tomu, že byla součástka stejně dodána pozdě, už jsem se naučil obejít se bez ní. Je jen škoda, že za ni firma 4EVER již zaplatila nemalé peníze.

Zdroj: www.JahodaPetr.cz Více informací: www.JahodaPetr.cz

Tisková zpráva 7 – Sjezd Kilimanjara na kole 4EVER – Petr Jahoda

Rozesíláno 30. 1. 2007 – www.JahodaPetr.cz

30. 1. 2007 – 10:05 – LENANA 4895 m

Právě jsme za nádherného slunečného a teplého počasí dosáhli všichni tři v naporosté pohodě vrcholu Lenana. Dnes pojedu na kole ještě z Austrian Hut k Mickinders Hut, pak se vrátím na Austrian Hut, kde ve výšce 4 700 m přespíme a zítra se možná pokusíme na nejvyšší vrchol Mount Keni, Batian, dosažitelný pouze horolezeckou technikou.

Na Austrian Hut není signál, ale na Batianu by mohl být. Ozvu se jak to bude možné.

Přímo z vrcholu Lena zdraví všechny příznivce Petr Jahoda, Pif a Zuzka

Aktualizace

30. 1. 2007 – 16:00 – 2. Sjezd Mount Keni úspěšný

Ve 12 hodin za sněžení deště a mlhy se mi podařilo podruhé sjet Mount Keňu. Sjezd na kole 4EVER trval přibližně 15–20 minut.

Oproti prvnímu sjezdu jsem si byl mnohem jistější, přestože byly výrazně horší podmínky. Teď už to byla skoro pohoda. Odšlápl jsem si jen 2× a přenášel také jen dva nesjízdné úseky a to cca 5+1 metr.

Díky všem, kteří mi drží palce.

SMS ze sedla pod Austrian Hut posílá Petr Jahoda

Zdroj: www.JahodaPetr.cz Více informací: www.JahodaPetr.cz

Tisková zpráva 6 – Sjezd Kilimanjara na kole 4EVER – Petr Jahoda

Rozesíláno 27. 1. 2007 – www.JahodaPetr.cz

27. ledna 2007 se Petr Jahoda společně se dvěma přáteli vydává znova na Mount Keňu. Martin Dufek a Zuzana Mlčochová přiletěli včera. Přivezli některé věci, které si Petr Jahoda objednal z republiky. Mimo jiné i nové, hrubější pláště na kolo 4EVER, jiná šlapátka a od firmy Asolo také nové, vhodnější boty. Mezi dovezenými věcmi byly také krátké lyže.

Následujících několik dní bude Petr Jahoda na Mount Keni dále trénovat pro sjezd Kilimanjara. Pokusí se znovu, pravděpodobně dvakrát sjet Mount Keňu. Tato část cesty je do projektu zařazena hlavně z důvodu aklimatizace vrcholového týmu pro samotný výstup na Kilimanjaro. Všichni se tedy budou zdržovat v co možná nejvyšších nadmořských výškách.

Již měsíc v Africe na horách denně sněží. Proto je v tuto chvíli sjezd Kilimanjara na kole skutečně velkou neznámou Přesto se Petr Jahoda pokusí udělat maximum. Každopádně kolo na Kilimanjaro brát bude. Sjezd na lyžích je stále brán jen jako nouzová varianta.

Nejčerstvější zprávy z Afrických hor máme od Romana Langera, člena High Point Teamu. Lezli Mount Keňu přibližně před týdnem a také jim sněžilo.

Další zprávy budou následovat.

Zdroj: www.JahodaPetr.cz Více informací: www.JahodaPetr.cz

Tisková zpráva 5 – Sjezd Kilimanjara na kole 4EVER – Petr Jahoda

Rozesíláno 22. 1. 2007 – www.JahodaPetr.cz

21.ledna 2007 se Petr Jahoda vrátil z Národního parku Amboseli, odkud jsou výhledy na Kilimandžáro. Jeho obavy se potvrdily. Celá hora je nejméně 800 " 1200 výškových metrů pokryta kompaktní, souvislou vrstvou sněhu. Téměř celý vrcholový kužel sopky svítí do krajiny podobně jako Mount Blanc. Je to něco naprosto neuvěřitelného. Takto zasněžené Kilimanjaro jsem dosud neviděl nejen na fotografiích, ale ani na kreslených obrázcích. Všichni by hned věděli, že jde o podvrh.

Do sjezdu Kilimanjara na kole 4EVER zbývají ještě necelé dva týdny. Petr Jahoda doufá, že se počasí konečně otočí, ale zatím tomu nic nenasvědčuje. V Keni je vzhledem k ročnímu období stále poměrně chladno, nejjasnější počasí je polojasno a v horách je většinu dne zataženo. Lze se domnívat, že na Kilimanjaru již nejméně čtrnáct dní denně sněží.

Z Těchto důvodů Petr Jahoda uvažuje o alternativě a to o sjezdu Kilimanjara na lyžích, pokud se mu tyto podaří dopravit z České Republiky do Keni. Již v tomto směru podnikl potřebné kroky.

Zdroj: www.JahodaPetr.cz Více informací: www.JahodaPetr.cz

Tisková zpráva 4 – Sjezd Kilimanjara na kole 4EVER – Petr Jahoda

22. 1. – Smrt Belgické turistky na Mt. Keni

Rozesíláno 22. 1. 2007 – www.JahodaPetr.cz

Dnes ráno si nejvyšší hora Keni vyžádala lidskou oběť. Tuto zdrcující zprávu mi telefonoval již ráno můj přítel Charles Mathenge, člen Rescue Teamu a také průvodce a horský vůdce na Mount Keni. Z výstupu na vrchol Lenana se zřítila Belgická turistka. Pád skončil tragicky. Belgičané vystupovali na Mt. Keňu stejnou cestou jako mi s Cahrlesem před dvěma týdny. Pravděpodobně je zaskočilo velké množství sněhu, se kterým nepočítali. Belgičané se ocitli přímo na rovníku v alpských podmínkách. Museli, stejně jako mi před dvěma týdny, překonávat souvislé strmé sněhové plotny. V tomto, na Mount Keni zcela neobvyklém terénu, se i malá nepozornost může stát osudnou.

Cahrles mi volal z Nairobi ihned jak se zprávu dozvěděl. Nebyl v týmu, doprovázejícím Belgičany. Pravděpodobně byl povolán pro záchranné práce, ale jak mi sdělil, Belgičance již nebylo pomoci. Za týden se s Charlesem vydáváme na Mt. Keňu stejnou cestou znovu…

Z Keni Petr Jahoda

Zdroj: www.JahodaPetr.cz Více informací: www.JahodaPetr.cz

Tisková zpráva 3 – Sjezd Kilimanjara na kole 4EVER – Petr Jahoda

Po stopách Bílé Masajky

Rozesíláno 21. 1. 2007 – www.JahodaPetr.cz

Corinne Hofmann, napsala knihu Bílá Masajka. Pro někoho příběh bláznivé ženy, která se kvůli dokonalému tělu a krásné tváři muže dokázala vzdát všeho. Pro někoho příběh neobyčejně cílevědomé a schopné ženy, která jde za svým cílem až ho dosáhne. Pro někoho příběh blázna. Pro někoho směsice všeho dohromady.

Já mám to štěstí, že Bílou Masajku čtu právě zde v Africe a ještě na místech, která jsou dějištěm tohoto neobyčejného životního příběhu. Ať už je Švýcarka Corinne Hofmannová jaká chce, ve své knize podala dokonalou výpověď o východní Africe. Její příběh se začal zřejmě v roce 1987, ale v místech, vztazích a jednáních lidí, která popisuje se dodnes nic nezměnilo. Dokonce i Samburové, kmen z nějž pochází její manžel, jsou stejní.

V rámci „čekání na počasí“ jsme se jeli k Samburům podívat. V Mararalu, hlavním městě celé oblasti, je jen o málo více aut, než si já sám pamatuji z roku 1998, kdy jsem zde byl poprvé. Tehdy to bylo jen o málo více, než popisuje Corinne Hofmannová. Samburové stále chodí do města nakupovat a prodávat. Díky nim se z jinak špinavého, zaprášeného Mararalu každé odpoledne stává veselé, barvami hýřící město. Překrásní lidé, s ještě krásnějšími ozdobami k němu stále patří. Kdyby zde nebyli, byl by Mararal jen bezútěšnou, ponurou vesnicí.

Corrine Hofmannová se zamilovala do jednoho Masaje, který vlastně ani nebyl Masaj, ale byl bojovníkem z kmene Samburu. Samburové jsou nazýváni „zlatí Masajové“ a to proto, že jsou mnohem zdobivější a tím i krásnější. Oni sami, tento název odmítají, protože nejsou Masajové, ale SAMBUROVÉ! Corinne Hofmannová se zamilovala jen do jednoho z nich, já jsem si je již v roce 1998 zamiloval všechny, jako národ. Jistě by jste mne pochopili, kdyby jste je znali…

Cestou do Mararalu máme safari zadarmo. Už za Rumuriti začíná „území nikoho“. Idilické obrazy nádherné přírody se zebrami, antilopami, žirafami, buvoly a opicemi, působí uklidňujícím dojmem. Se sentimentem vzpomínám, jak jsem tudy před několika lety jel sám na kole. Lvi, levharti gepardi ani hyeny z auta nejsou vidět. Zdejší savana, která je v mapách označována za území, která v Keni nejsou bezpečná, tak na první pohled rozhodně nevypadá. Ono vlastně vše co je severně od Nyahururu není bezpečné. Jsou to území obývaná přírodními národy, které se značně vymykají kontrole keňské moci a často mezi sebou bojují. Miluji ten nádherný kraj.

K Samburům jsme se vydali jen na krátký trekking do pohoří Loroghi. Na to abychom jeli až do Barsaloi, kde bílá Masajka žila, jsme neměli čas, přesto, že nám do tohoto místa zbývaly snad jen čtyři hodiny jízdy terénním vozem. Jenže ty čtyři hodiny, by nás stály tři dny času. Nepochopitelné" Až budete ve východní Africe po několikáté, budete vědět, že tak to prostě je, chápat to nemusíte.

Maňáty, tradiční vesnice Samburů, jsou kruhové vesnice ohrazené trnitými keři, aby dovnitř nemohly šelmy. Uvnitř vesnic je několik malých, nízkých chýší z klacků a kravského trusu. Na zemi je vysoká vrstva hnoje, protože na noc se dobytek zahání do vesnice, aby byl chráněn před lvy. Ve dne jsou všude tisíce much. Tak žijí Samburové, pastevci dobytka.

Jeden večer jsme měli štěstí na společnost sedmi bojovníků. Nádherně nazdobení chlapci za námi přišli k našemu ohni. Spali jsme ve stanech. Na noc se vždy rozdělává oheň, aby zaplašil šelmy. Samburové, bojovníci, nás pozvali na místo, kde až do půl noci zpívali a tancovali. Nepopsatelný zážitek, který jsme všichni prožívali stejně silně.

Když jsme se pak vraceli z Mararalu do Nairobi, viděli jsme, že v horách zase pršelo. I v noci na Loroghi Hills trochu skáplo. Nad pohořím Aberdare bylo úplně černo. To znamená, že na Mt. Keni a Kilimanjaru asi zase padá sníh. Copak v Africe nikdy nepřestane sněžit"??

Zítra, pokud bude alespoň chvíli hezké počasí konečně uvidíme Kilimanjaro. Jedeme do NP Amboseli, jediného parku v Keni, odkud je Kili vidět. Konečně na vlastní oči uvidím, jak to zde skutečně se sněhem vypadá. Do pokusu o sjezd mi zbývají ještě necelé tři týdny. Jednou se to počasí přece musí otočit!!!

Zdroj: www.JahodaPetr.cz Více informací: www.JahodaPetr.cz

Tisková zpráva 2 – Sjezd Kilimanjara na kole 4EVER – Petr Jahoda

Rozesíláno: 11.1. 2007

Projekt Sjezd Kilimandžára na horském kole 4EVER pokračuje podle plánu. 8.1. 2007 Petr Jahoda vystoupil na jeden z vrcholů nejvyšší hory Keni Mount Kenya (5199 m) a to vrchol Lenana (4895 m).

Po dosažení vrcholu Lenana tréninkově sjel na horském kole 4EVER ze sedla poblíž Austrian Hat ( 4790 m ), k chatě Mackinders Camp (4200 m). Tato nejobtížnější část sjezdu Mt. Keni měla za úkol prověřit samotné kolo, outdoorové vybavení a techniku jízdy v terénu velmi podobném tomu, který bude na Kilimanjaru. Od chaty Mackinders Camp Petr Jahoda pokračoval na kole ještě asi 3 km, do výšky přibližně 3950 m, kde bylo kolo složeno zpět do brašny a sneseno dolů. Stalo se tak proto, že cestou Naro Moru není možné jet na kole. Petr Jahoda se pro ni rozhodl jen proto, že sjezd z Austrian Hat k řece Severní Naro Moru je značně strmý a nejpodobnější podmínkám, které ho budou čekat na Kilimandžáru.

Podmínky sjezdu byly neplánovaně velmi obtížné. Přesto, že v Keni a Tanzanii v současné době vrcholí období sucha, těsně před příletem Petra Jahody do Keni, několik dní pršelo. Ve vrcholových částech Mount Keni bylo neobvykle velké množství sněhu.

„K vrcholu Lenana jsme vystupovali od severu cestou Sirimon Rote. Ve vrcholových částech procházel výstup souvislými strmými sněhovými plotnami. Bylo to trošku podobné jako alpský výstup třeba na Grand Paradiso. Na Mount Keni, která leží prakticky přímo na rovníku jsem něco takového ještě nezažil.“

„Ze začátku sjezdu situovaném západně, byly části pokryté sněhem, nebo mixy sněhu s kameny. V nejstrmější části už sice sníh nebyl, ale písek a šotolina byly sněhem a mrazem velmi načechrané a měkké jako houba. Kolo klouzalo po kamenech se sněhem, nebo se bořilo do měkké šotoliny a bylo obtížné ho ovládat.“

„Tuto cestu jsem si v září 2006 prošel celou pěšky. Jenže pěšky je to úplně o něčem jiném než na kole. Co tehdy vypadalo jako relativně snadné k projetí, se ze sedla kola jevilo úplně jinak. Vědomí, že i malá chyba může mít velké následky, člověku morálu nedodá. I ten kopec přes řídítka horského kola vypadá mnohem strmější“, komentuje sjezd Mount Keni Petr Jahoda.

Tréninkový sejzd Mount Keni splnil svůj účel.

Bylo vyzkoušeno veškeré vybavení, které bude použito na Kilimandžáru. Petr Jahoda se rozhodl zvolit trošku odlišnou techniku jízdy, než jakou původně plánoval. Došlo i k jemným úpravám v realizaci projektu. Vše by mělo být ku prospěchu věci.

Horské kolo 4EVER, které Petr Jahoda složil a vyzkoušel ještě v posledním postupovém táboře Shipton Camp (4236 m), fungovalo perfektně.Ukázalo se však, že pro takto obtížný sejezd nejsou vhodná SPD šlapátka. Přesto, že je Petr Jahoda původně sám zvolil, po zkušenostech ze sjezdu Mount Keni se rozhodl pro jejich výměnu za šlapátka krosová, bez klipsen. Proto přátelé, kteří za Petrem Jahodou odletí 26. ledna, přivezou šlapátka nová.

Funkční spodní prádlo KLIMATEX předčilo všechna očekávání. Během této tréninkové části projektu bylo používáno výhradně toto prádlo a bude použito i pro samotný sjezd Kilimanjara na horském kole 4EVER. Druhý výstupový den, z 3300 m do 4236 m měl na sobě Petr Jahoda oblečeno jen toto funkční prádlo. Od ponožek, přes trenky, triko s dlouhým rukávem a spodky až po šátek na hlavě. Vše fungovalo perfektně.

Střední a vrchní vrstva oděvu High Point byla použita každý den večer a ráno a samozřejmě na vrcholovou část výstupu. „Teplé technophylové bundy a nepromokavé prodyšné bundy a kalhoty High Point (Sport Schwarzkpof) používám již několik let a jsou výborné. Tady byla volba naprosto jasná a nebyl důvod přemýšlet o čemkoli jiném.“

Trekkingové boty ASOLO Petr Jahoda používá také již delší dobu a je s nimi naprosto spokojen. Jsou pohodlné, dobře drží a příjemně se nosí. Vzhledem k nutnosti výměny typu šlapátek na kole, bude v botách ASOLO realizován i sjezd Kilimandžára.

Jde o boty, které jsou do hor skutečně vhodné

Batohy TREKSPORT jsou propracované do nejmenšího detailu. Perfektně se nosí a jsou pohodlné. Výrobce klade důraz na praktičnost, komfort i bezpečnost. Třeba na hrudním popruhu je oranžová přezka, fungující zároveň jako nouzová píšťalka. Detail, ale mohl by zachránit život…

Rukavice byly použity dvoje. Lehké, mírně teplé neprofouknutelné rukavice TREKSPORT a teplé, nepromokavé prodyšné rukavice Trek Mates (dováží firma YATE). Oboje rukavice byly vyzkoušeny již dříve a stále fungují dobře.

Samonafukovací karimatky YATE používá Petr Jahoda také již několik let. Na projekt Sjezd Kilimandžára na kole 4EVER byla vybrána ultra lehká karimatka „druhé generace“, kterou v Africe na Kilimanjaru Petr Jahoda testoval již v září 2006. Stále funguje stoprocentně, je pohodlná a dobře izoluje.

Návleky na boty TREKSPORT jsou podobně jako batohy propracovány velmi dobře. Ocelové lanko pod botu je zakončeno lehce seřiditelnými nylonovými popruhy. Návleky jsou z trvanlivé a pevné Cordury.

Pokračování projektu Sjezd Kilimandžára na kole 4EVER

Následujících čtrnáct dní se bude Petr Jahoda pohybovat v Africe. Bude komunikovat s firmami, které projekt podporují a domlouvat se na některých speciálních doplňcích, které mu do Nairobi přivezou přátelé, kteří ho budou doprovázet na Kilimandžáro. Tyto věci nebylo možné vyrobit dříve. Co bude potřeba ukázal až sjezd Mount Keni. Tato čtrnáctidenní „pauza“ byla v projektu plánována právě z tohoto důvodu.

V době „čekání“ se Petr Jahoda se čtyřmi kamarády, kteří mu pomáhali s realizací sjezdu Mount Keni, vydá „Po stopách Bílé Masajky“, prožijí krátké safari a před samotnou konečnou realizací projektu zrelaxují u moře. Tuto „dovolenou“ pro své přátele Petr Jahoda naplánoval na jejich žádost. Tato část projektu je sponzorována právě a výhradně těmito čtyřmi kamarády, stejně jako první sjezd Mount Keni.

„Kluci za mnou přišli, abych jim poradil s dovolenou v Africe. Slovo dalo slovo a nakonec jsme se dohodli, že mi zaplatí letenku, pomohou s realizací sjezdu Mount Keni a já jim za to zajistím celý třítýdenní program a půjdu s nimi jako průvodce, což je moje práce, dělám ji normálně pro cestovní kancelář Poznání. Tato dohoda je pro mne příjemná, protože celý projekt Sjezd Kilimandžára na kole 4EVER je finančně velmi náročný a navíc jsem potřeboval s sebou někoho, kdo by sjezd fotografoval. čtrnáctidenní pauza na doladění vybavení přišla také vhod a tak jsme si plácli. Nakonec proč ne“?, vysvětluje Petr Jahoda.

Jak bude konkrétně probíhat celý Sjezd Kilimandžára na kole Vás uvědomíme v některé z následujících tiskových zpráv. Průběžně Vás budeme informovat o tom, co se v projektu děje. Zatím můžeme prozradit jen to, že Petr Jahoda chce koncem ledna, po příletu dalších přátel v rámci kvalitní přípravy a aklimatizace na Kilimandžáro sjet Mount Keňu ještě jednou, možná i dvakrát a to různými cestami.

Zdroj: www.JahodaPetr.cz

Tisková zpráva 1 – Sjezd Kilimanjara na kole 4EVER

Rozesíláno 30.12.2006

Sjezd Kilimandžára na kole 4EVER

Sjet Kilimandžáro na kole se chystá dnes již známý český cestovatel a prezident Českého klubu cestovatelů, Petr Jahoda. Sopka Kilimanjaro, nejvyšší hora Afriky, vysoká 5895 m, jej provokuje již mnoho let. Několikrát stál na jejím vrcholu. Celý projekt sám vymyslel a připravil. Jeho výsledkem by mělo být několik světových prvenství a rekordů. Jakých, to si zatím Petr Jahoda nechává pro sebe. V průběhu realizace nás o nich ale bude informovat.

Petr Jahoda není v Africe žádným nováčkem. Zorganizoval do ní řadu úspěšných expedic. Ani na horském kole zde nebude poprvé. Před čtyřmi lety se pustil na cestu neobydlenými oblastmi Velkého afrického příkopu k domorodým kmenům žijícím v oblasti jezera Turkana. Výsledkem byla úspěšná kniha S horským kolem na dno Afriky.

Během několika týdenního pobytu v rovníkové Africe se Petr Jahoda pokusí také o sjezd další hory, pětitisícovky přímo na rovníku, nejvyšší hory Keni. Mount Keňa má několik vrcholů. Petr Jahoda pojede z pod vrcholu Lenana 4985 m.

Tento projekt Petr Jahoda připravoval několik let a intenzivně na něj trénoval celé léto. Závěrečný trénink proběhl ještě těsně před odletem. V červeném oblečení High Point jste ho mohli vidět na celoodpruženém kole 4EVER v Brně Líšni nejen o Vánočních svátcích.

V zimním tréninku Petr Jahoda ještě naposledy testoval a prověřoval vlastnosti outdoorového vybavení. „Na Kilimandžáro s sebou beru jen to nejkvalitnější vybavení. Nemohu si dovolit sebemenší problém. Kolo od 4EVER je perfektně připraveno, oblečení od firmy High Point je vysoce kvalitní, používám je již několik let, stejně tak trekkingová obuv ASOLO, nebo samonafukovací karimatky od YATE. Jsem dobře vybaven“, říká spokojeně Petr Jahoda.

Do Afriky odlétá již ve čtvrtek 4. ledna 2007 z Vídně. V první fázi projektu budou Petra Jahodu doprovázet čtyři přátelé. Ve druhé fázi další dva, nebo tři. Nejdříve hodlá ještě trošku trénovat, aklimatizovat se na Afriku. I Mount Keňu zařadil do projektu jako tréninkový vrchol.

Projekt Sjezd Kilimanjara na kole 4EVER podporují české a slovenské firmy: 4EVER, High Point, SATCA, BRITTEX, STUDENT AGENCY, YATE a TREKSPORT.

Zdroj: www.JahodaPetr.cz